Když se člověk blíží ke konci života, jeho tělo prochází řadou přirozených změn. Některé z nich nastávají postupně během týdnů či měsíců, jiné se objevují až v posledních hodinách. Jedním z nejčastějších a zároveň nejvíce znepokojivých jevů je tzv. „chrčení před smrtí“ — specifický zvuk, který může být pro okolí velmi emotivní.

Co je to „chrčení před smrtí“?

Tento zvuk vzniká v důsledku změn v dýchání a hromadění sekretu v krku. Jak uvádí odborníci na paliativní péči, jde o běžný projev, který se objevuje, když člověk ztrácí schopnost polykat. Sekrety se hromadí v dýchacích cestách a při každém nádechu vzniká charakteristický „vlhký, praskavý“ zvuk.

Hospicová sestra Julie, která se specializuje na péči o umírající, popisuje tento jev takto:

„Je to jen malé množství slin v zadní části krku, které zní velmi nepříjemně. Ale není to bolestivé.“

Jak chrčení zní?

Zvuk může připomínat slabé chrápání, sténání nebo hlasité klokotání. Přestože může působit děsivě, je důležité vědět, že umírající člověk při něm necítí bolest ani nepohodlí. Jde o přirozený proces, který doprovází poslední fázi života.

Podle výzkumů trvá po nástupu chrčení průměrně 24–25 hodin, než nastane smrt. U pacientů v hospicové péči může tento proces trvat déle než u hospitalizovaných osob.

Jak lze zmírnit zvuk chrčení?

I když chrčení nelze zcela odstranit, existují způsoby, jak jeho intenzitu snížit a tím přispět k většímu klidu v místnosti:

• Otočit osobu na bok, aby sekrety mohly odtékat.
• Mírně zvednout hlavu, což podpoří odvodnění.
• Pravidelně zvlhčovat ústa pomocí vlhkých tamponů.
• Použít odsávání sekretu, pokud je to vhodné.
• Omezit příjem tekutin, aby nedocházelo k nadměrnému hromadění sekretu.
• Podávat léky na snížení tvorby sekretu, dle doporučení lékaře.

Tyto kroky mohou pomoci vytvořit klidnější prostředí pro rodinu i samotného pacienta.

Přirozená součást umírání

Chrčení před smrtí je sice zvukově výrazné, ale není známkou utrpení. Je to přirozený projev těla, které se připravuje na odchod. Pro blízké může být uklidňující vědět, že jejich milovaný člověk netrpí.

Porozumění tomuto jevu může přinést větší klid a pomoci rodině soustředit se na to nejdůležitější — být přítomen, projevovat lásku a doprovázet člověka v jeho posledních chvílích s úctou a klidem.